Čtvrtek 21. října 2021, od 07:00 bude sloužit směna C. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Povodně a pátrací akce jsou díky softwaru GINA snadnější, okamžitá lokalizace vozidel rovněž usnadňuje navigaci

Ve čtvrté části našeho seriálu se zaměříme na poslední dvě klíčové oblasti, při kterých systém GINA hraje důležitou roli. Konkrétně se jedná o povodně a pátrací akce po nezvěstných osobách či majetku. Jde o zásahy odehrávající se v delším časovém horizontu než při běžných výjezdech a náš systém zefektivňuje řešení takových událostí již od jejich plánování až po finální vyhodnocení. Obsah článku tedy postupně představí všechny klíčové funkce, které jsou pro IZS při tomto druhu událostí velkým přínosem.

Za KOPIS se s praktickým příkladem setkáváme denně. Díky lokalizaci vozidel známe jejich polohu, operativně je převelujeme k nejbližším MU, navigujeme je v případech kdy bloudí. Díky fotografiím mají operační rychlý feedback jak to na místě MU vypadá. Stejně tak i řídící důstojník a tiskový mluvčí. Zakreslování se nejvíce využívalo a zároveň i osvědčilo na povodních 2013.

říká vedoucí oddělení KOPIS Jihomoravského kraje, plk. Ing. David Jirouš.

Povodně jsou nevyzpytatelné a jak se s nimi vypořádáme je jen na nás

Následkem povodní mohou vzniknout různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech. Způsobené škody postihují zejména domácnosti, infrastrukturu a podnikatelské subjekty, které se nacházejí v přirozených záplavových oblastech. Tento druh živelné pohromy se ale nedá odstranit ze dne na den, a tak je efektivní řešení o to více závislé na plánování a kvalitní koordinaci. Z tohoto důvodu je potřebné užití speciálních postupů a funkcí systému GINA, se kterými se teď blíže obeznámíme.

Povodně a funkce našeho systému při tomto druhu události:

  • Sektorizace – rozdělení jednotek a určení jejich zodpovědnosti za jednotlivé oblasti
  • Možnost zakreslovat laguny – odkud a kam se čerpá voda
  • Real-time fotky z helikoptéry nebo bezpilotního prostředku
  • Fotodokumentace – důležitý prvek nejen během zásahu, ale také jako ideální nástroj pro zpětnou analýzu a hodnocení způsobených škod
  • V rámci mapování se dá pomocí zákresu odhadnout množství vody
  • Úniky nebezpečných látek – směr úniku, koncentrace, aj. (díky databázi látek je pro potřeby ověření možné jednoduše najít všechny informace o konkrétní látce přímo v terénu)
  • Zakreslování a evidence materiálu pro pomoc v širokém okolí (sklady, technika,…)
  • Dynamické doplňování informací díky mobilitě systému (real-time přenosu informací)
  • Jednoduché hospodaření s používanou technikou – víte, kde se technika pohybuje a v případě, že se ze specifických důvodů rozšiřuje (bagr, traktor, aj.) jednoduše se do systému napojí a velitel zásahu tak může bez problémů sledovat a koordinovat i tyto doplněné stroje

Úspěch pátrací akce stojí na kvalitní real-time lokalizaci všech jednotek

Ideální průběh řešení pátracích akcí je nevyhnutelně spojen s přesnou lokalizací všech členů akce, kde klíčovým bodem zásahu je kvalitní příprava a vytvoření rojnice – postupné detailní pátraní v neznámé oblasti.

V takovém případě se velitel zásahu a koordinátor celé akce doteď mohl spolehnout pouze na informace od kolegů, zprostředkované přes vysílačky. Teď je proces zefektivněný především tím, že díky osobním lokátorům, které se na začátku akce rozdají jednotlivým členům zásahu, je možné vzdáleně na metr přesně sledovat každého člena. Kromě toho velitel každé pátrací skupiny disponuje tabletem, mobilním terminálem, nebo aspoň smartphonem, díky kterému má možnost nejen snadno koordinovat s pomocí zobrazení poloh členy svého družstva, ale také bez nutnosti radiové komunikace přijímat nové informace a povely od velitele celého zásahu.

Tento koncept pátrací akce se nám během mnoha pátrání již osvědčil a pro ukázku je na jednom z obrázků poskytnut příklad prostřednictvím snímku obrazovky z manažerské aplikace GINA PC Central. Ten nám jasně demonstruje, jak může takový průběh pátrací akce vypadat.

Co nabízí využití systému GINA při pátracích událostech

  • Možnost přesné lokalizace a koordinace všech zapojených jednotek
  • Sektorizaci – rozdělení jednotek a určení zodpovědnosti za jednotlivé oblasti
  • Historii pohybu jednotek (díky této funkci je možné přehledně koordinovat a rekonstruovat pátrací akci)
  • Komunikaci bez nutnosti využití radiové sítě (ta bývá přetížená a kvůli velkému počtu jednotek také mnohdy nepřehledná)
  • Analytické funkce, které slouží jako jedinečný nástroj na zpětné zhodnocení efektivity celého průběhu akce

Argument, že moderní technologie nemůže v tvrdých podmínkách (povodně, záchranné mise v odlehlých oblastech,…) spolehlivě fungovat považujeme za irelevantní.

Tento postoj máme podložen dvěma klíčovými argumenty. První je problematika pokrytí území mobilními operátory. Právě tato skutečnost je totiž nejpalčivějším problémem, se kterým se hasiči v terénu setkávají. Operátoři neposkytují reálné informace o oblastech jejich pokrytí a ani naše snaha získat je pro účely IZS se nesetkala s pozitivní odezvou.

V konečném důsledku tak (ne vinou aplikace) nemůžeme v některých odlehlých oblastech garantovat online připojení. Kdyby však vznikla upřímná spolupráce s jednotlivými operátory, mohli bychom alespoň poskytnout věrné informace o tom, kde má který operátor lepší pokrytí. To by mohlo být klíčovým rozhodovacím faktorem při výběru operátora pro jednotlivé oblasti.

Druhý argument se týká hardwaru, na kterém je naše aplikace užívána. Zde je nutno zdůraznit, že systém GINA je software a tedy velmi záleží na tom, na jakém přístroji je nainstalován. My svým klientům samozřejmě doporučujeme zařízení podle účelu. Může jít o komerční tablety, které se využívají především jako zásahové tablety do hasičských vozů, nebo speciální (cenově diametrálně odlišné) přístroje, které jsou určeny do těch nejhorších terénních podmínek.

Těm nevadí ani voda, oheň, mráz, či pád. Navíc se dobře ovládají i v rukavicích, protože tomu jsou dotykový displej i klávesnice uzpůsobeny.

I při plném vytížení, tj. zapnutém GPS, fotografování, vkládání fotografií do systému, atd. nám přístroj díky systémové optimalizaci vydržel v chodu vždy natolik dlouho, jak bylo v terénu zapotřebí. Z toho je tedy patrné, že i tento významný faktor skepse vůči technologickému pokroku také mizí.

Je při pátracích akcích čas na elektronický systém typu GINA? Je potřeba rozlišovat, zda se jedná o záchrannou, nebo pátrací akci. V obou případech je přínos rozdílný, ale přesto významný.

Záchranná akce využívá systém především na snížení dojezdového času na místo zásahu a následně zefektivňuje práci jako:

  • zdroj různých informací (vodní zdroje, vyprošťovací postupy, databáze nebezpečných látek)
  • ideální komunikační kanál (sdílení fotek, kresba do mapy, ..)
  • nástroj dokumentace (fotografování, reporting,…)

V případě pátrací akce je využití rozdílné. Podobně, jako při běžném zásahu, nám systém pomůže dostat se co nejdříve ke konkrétní oblasti, kde bude pátrání probíhat. Následně pak pátrání nejen zefektivňuje (předešlý případ), ale také celý koncept průběhu akce výrazně mění. Díky zmíněným výhodám, jako je přesná lokalizace jednotlivých složek, sektorizace a především zjednodušená a přehledná komunikace mezi všemi zainteresovanými složkami je koncept pátrací akce pozměněn, resp. povýšen na další úroveň.

V podstatě toto srovnání můžeme shrnout tak, že u některých záchranných akcí opravdu není času nazbyt a systém je zde primárně užíván jen během cesty na místo zásahu a v momentě, kdy je už po zásahu a celou akci je třeba zdokumentovat. Během pátrání je však systém nejvíce užíván při zásahu samotném.

V minulosti se všechny dostupné informace dozvěděl velitel vozu, resp. jednotky, z papírového výjezdového dokladu a tzv. karty ulice. Další informace se dozvěděl pouze z radioprovozu od operačního důstojníka. Systém Gina, který v současnosti používáme a na který si naši hasiči i přes počáteční nedůvěru některých z nich velmi rychle zvykli, nabízí informace komplexně. Pro zajímavost – stejně jako vozidla ZZS vidí velitel na tabletu i vrtulníky ZZS a PČR s posádkou leteckých záchranářů HZS JHM

řekl velitel čety požární stanice Lidická – ppor. Ing. Ivo Jirásek.

Sdílet
Seriál: GINA Software