Úterý 27. července 2021, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Historie: Požární ochrana na železnici – díl první

Přinášíme první část seriálu o historii požární ochrany na železnici, která se datuje již od roku 1868.

Úkoly železničních požárních jednotek

Úkolem železničních požárních jednotek je především chránit železniční majetek a zboží přepravované po železnici před požáry, stálými hlídkami (prevencí) předcházet požárům, bdít nad dodržováním všech požárních opatření, předpisů a nařízení, zdolávat požáry a odstraňovat následky živelních pohrom nebo nehod na železnici a v jejím nejbližším okolí.

Mimo tyto úkoly jsou útvary požární ochrany povinny doprovázet zásilky zvlášť nebezpečné pro snadnou vznětlivost nebo výbušnost. Svou činnost vykonávají tyto útvary v přiděleném služebním obvodu.


Tak to všchno začalo

V roce 1868 pořídila hasící stříkačky (putnové a trakařové) Společnost c.k. výsadní české severní dráhy v Praze a c.k výsadní dráhy Františka Josefa v Plzni od fy. Bratři A. F. Smekalové Čechy u Olomouce. Smekalův závod vyhledával pro vznikající hasičské sbory četné dráhy, např. stříkačka státní dráhy Choceň; stříkačka státní dráhy Budišov; stříkačka nádraží Trutnov; stříkačka nádraží Slavkov; nádražní stříkačka Tišnov.

S rozvojem parostrojní železniční dopravy se zvyšovalo i požární riziko. Zvýšené požární nebezpečí se projevovalo v blízkém okolí železničních tratí, ale i ve výrobních a opravárenských provozech, kde byly železniční prostředky opravovány a vyráběny.


První sbor na železnici vznikl před 143 lety

Historicky první závodní sbor zvláštního druhu Košicko-bohumínské železniční dráhy sídlo v Těšíně /1868/. Tento sbor pravděpodobně vznikl již po dostavění železničního tahu této dráhy na území Těšínka v prosinci 1869, kdy byl uveden do provozu první úsek z Bohumína do Těšína.

Tak byly založeny hasičské tovární sbory:

  • Ústí nad Labem (Ústecké železniční dílny, Ústecko-teplické dráhy Oustí)
  • Děčín (státní dráha Podmokly) – původně německé sbory
  • Správa dráhy-topírna Německý Brod (ČSD Havlíčkův Brod) /1870/
  • Dráhy Teplice /1879/
  • České Velenice (železniční dílny České Velenice dnes ŽOS-Železniční opravny a strojírny České Velenice CZ a.s.) /1881/
  • České Budějovice (Staatsbahn-státní dráhy) /1893/
  • Praha-Holešovice a Bubny (státní dráha) /1876/
  • Česká západní dráha Praha-Smíchov (státní dráha Praha); Jičíně; Plzni (čs. státní dráha)
  • Louny (c.k. státní dráha) /1897/
  • Nymburk-železniční dílny (Dílny Československých státních drah Nymburk dnes Železniční opravny a strojírny Nymburk a.s.) /1899/
  • turnovsko-kralupské dráhy v Bakově nad Jizerou a Karviné

Velké požáry měly za následek vznik dalších sborů

Po zkušenosti s obrovským požárem na severním nádraží ve Vídni z roku 1911 bylo usneseno státní železniční radou a ministerstvem železnic, aby ve velkých stanicích, topírnách, železničních dílnách a skladištích byli zřízeny hasičské sbory.

V průběhu druhé světové války byla zřízena jednotka dobrovolných hasičů v železniční stanici Liberec a Česká Třebová na ochranu vlastní stanice i bývalých železničních dílen (dílny ČSD a ŽOS).

Požární ochrana na železnicích byla až do roku 1952 zajišťována pouze dobrovolnými sbory, zřizovanými jen ojediněle ve větších provozovnách. Tyto dobrovolné jednotky požární ochrany byly tvořeny ze zaměstnanců nejrůznějších pracovišť, kterým povětšině chyběly odborné znalosti a průprava, neboť výcviku nebyla věnována dostatečná péče.

Také jejich technické vybavení bylo nevyhovující. Schopnost účinného zákroku v případě požáru u takových jednotek, podmíněná svoláním příslušníků z různých pracovišť, byla v pracovní době vždy velmi malá a v době pracovního klidu prakticky téměř nemožná.

V případě požáru byly železnice proto vždy odkázány na často i značně vzdálenou pomoc vnější. Prodleva se zahájením účinného zásahu měla za následek větší škody způsobené požárem.


Další železniční dobrovolné požární sbory

  • Železniční (závodní) požární sbory (později požární družstva CO) – Železniční stanice Krnov
  • Československé státní dráhy Krnov (ČSD Krnov) a Železniční opravny a strojírny Krnov /1945–9/
  • Stanice ČSD Petrovice /24. 11. 1948/
  • lokomotivní depo ČSD Valašské Meziříčí /1959/
  • nádraží ČSD Kařízek /1960/
  • Stanice ČSD Petrovice
  • ČD ŽOS Chomutov
  • ČD Lokomotivní depo Chomutov
  • ČD stanice Chomutov
  • ČD Lokomotivní depo a železniční stanice Jihlava
  • Hlavní nádraží Mladá Boleslav
  • ŽOS a.s.
  • Opravny depo ČSD České Budějovice
  • ČSD depo Zbůch
  • Železničních opravnách a strojírnách ŽOS ČSD Plzeň
  • ČSD žst. Otrokovice; nádraží ČSD České Budějovice

V rámci odborné přípravy probíhaly oborové soutěže Československých státních drah (soutěž CO – ČSD).


Pokud některý z čtenářů může doplnit historii drážních hasičů, může se spojit s aktivem pro historii na Dvoracekzachranar@seznam.cz. Autoři uvítají každou informaci, která pomůže zachovat pro budoucnost doklady o nezměrně obětavé práci.

Text: David Dvořáček, DiS

Sdílet
Seriál: Závodní požární útvary v České republice