Bez spojení není velení 8.4 aneb když se spojení nedaří

V minulém díle jsme se z velmi obecného hlediska věnovali závadám na radiostanicích a chybám při instalaci vysílacího zařízení, dnes dojde na nás, uživatele.

3) Nesprávná obsluha radiostanice

Poplach!

Bude to možná vypadat směšně, ale pokud má radiostanice fungovat, je potřeba ji nejprve zapnout. Ono to ale opravdu není k smíchu, občas se to prostě stává, že vozidlo vyjede s vypnutou radiostanicí, obzvláště v případech, kdy nemusí při výjezdu dávat zkoušku spojení (kterážto se provádí právě i z tohoto důvodu). Toto nebezpečí se dá určitým způsobem obejít tím, že radiostanice zůstává trvale zapnutá a napájení je ovládáno spínací skříňkou vozidla, pokud to tato umožňuje bez potřeby aktivovat zapalovací soustavu vozidla – lidově řečeno, radiostanice musí fungovat i s vypnutým motorem, potažmo zapalováním, ale v poloze „nula" musí být radiostanice naopak bez napájení. U osobních vozidel bývají takto mnohdy zapojena autorádia.

Když už je radiostanice zapnutá, je dobré se přesvědčit, že je nastavena na správnou kanálovou předvolbu. To také není k smíchu, případů, kdy se v radioprovozu objevila nechtěná relace od uživatele, který chtěl původně komunikovat na jiné frekvenci, už byla spousta. Obzvláště u starších vícekanálových radiostanic, které nemají mnohomístný kompletně alfanumerický displej (typicky třeba legendární, velmi oblíbené a stále hojně používané Motoroly GP/GM300) je nadmíru vhodné, aby někde poblíž radiostanice byla přilepena olaminovaná tabulka s nastavením předvoleb (na přenosnou radiostanici ji lze v miniaturizované verzi přilepit přímo) a toto řešení se také velmi často používá. U moderních radiostanic (např. Motorola GM/GP380) už je možno nechat zobrazit přesný název kanálu na displeji radiostanice. Každopádně vizuální kontrola při zapnutí radiostanice či před první relací může snadno zabránit nejhoršímu.

Dobrá, vozidlo tedy vyjelo, radiostanice je zapnutá a dokonce na správném kanále. K radiostanici ovšem patří mimo jiné i mikrofon a ten by měl být upevněn v příslušném držáku. Občas se ale stává, že se válí pohozen kdesi v kastlíku nebo na palubní desce, na sedačce či kdovíkde. V tom horším případě si na něj ještě někdo sedne či jsou na něj hozena pokud možno nějaká těžká lejstra. Výsledkem pak bývá zaklíčovaná (neboli vysílající) radiostanice a pokud se jedná o převaděčový provoz a provinilec je převaděči dostatečně blízko, pak už si v radiové síti nikdo ani neškrtne. Pokud má posádka k dispozici mobilní telefon a na operačním středisku vytuší, kdo by to tak mohl být (a znají číslo na ten mobil), je náprava problému ještě snadná, v opačném případě hrozí, že bude převaděč nepoužitelný minimálně po dobu jízdy vozu. Občas k tomuto jevu dochází i díky poruše radiostanice. Posádce uvnitř se situace zpočátku jeví jako bezproblémová (pokud nedojde k akustické vazbě s případně zapnutou radiostanicí přenosnou) a tak lze mnohdy v éteru vyslechnout zajímavé věci, zejména když se posádka vozu baví na účet nadřízených. Často po několika minutách následuje zazvonění mobilního telefonu, následované překvapeným „cože?„, peprnou kletbou a briskním odklíčováním. Způsobů, jak se tomuto bránit je několik. Asi nejúčinnějším z nich je tzv. time out timer (TOT), což je funkce, která dovolí radiostanici vysílat jen po předem nastavenou dobu, základní nastavení bývá obvykle jedna minuta. Těsně před vypršením této doby zazní zvukové upozornění, umožňující obsluze, pokud stále hovoří, reagovat. Případně ji alespoň dodatečně upozorní, že s radiostanicí není něco v pořádku. Navíc je možno naprogramovat ještě „penalty time“, tedy čas, po který pro změnu radiostanice po překročení předchozího limitu vysílat nebude moci – získá se tím čas na možnost upozornění ze strany operačního střediska nebo jiné radiostanice v síti. Zatím jsem se ale nesetkal s tím, že by se tato možnost u složek IZS nějak výrazněji používala. Některé radiostanice rovněž umožňují akustické upozornění při zaklíčování i odklíčování – lidově řečeno radiostanice při jakékoliv aktivaci či deaktivaci vysílače krátce pípne. Asi nejjednodušším způsobem je však umístit mikrofon po každé relaci do držáku, tolik těch relací zase není a za případné problémy to rozhodně nestojí. A v kabině se bavte třeba o nočním luxování lednice nebo o tom, jak si ve volném čase zvyšujete odbornost a nezapomínejte, že radioprovoz se kompletně nahrává …

Pokračování příště.

Předchozí části naleznete v rubrice REPRESE, případně zadáním slov Bez spojení není velení ve vyhledávači webu.

Pro Požáry.cz ruská vlaštovka

-wap-