Pár zapemonutých řádek …

Pár zapomenutých řádek a informací z doby ne tak daleké.....

Středa 15. 7.

Na táboře je samozřejmě každý den pěkný, povedený a príma. Ale nutno podotknout, že ten středeční se asi do paměti dětí zapíše nesmazatelně. Prostě si vyzkoušeli sloužit klasickou hasičskou čtyřiadvacetihodinovku. A to se vším všudy. Dopoledne proběhlo školení odborné způsobilosti. Děti se naučily pracovat s hadicemi a se džberovkou, dozvěděli se něco o tom, jak likvidovat chemické látky, přebraly si vybavenou Liazku (alias naší milou Lízinku), vyzkoušely si zásahové obleky i s dýcháky a spoustu dalšího. K dispozici bylo v táboře 5 výjezdových družstev, která netrpělivě čekala, kdy jim to konečně houknou. Ve tři hodiny odpoledne táborový telegraf konečně přijal první zprávu o zásahu. Jelikož před každým stanem byly precizně připraveny holinky s navlečenými tepláky, do dvouminutového limitu se družstvo vešlo. A i všechna ostatní. Lizka ten den vyjela celkem pětkrát. Likvidovala se neznámá látka vysypaná na silnici, zachytávala se ropná látka z místního potoka, přemlouval se jeden sebevrah, který se chystal skočit ze střechy Mokrosucké železniční zastávky, likvidovala se nalezená propanbutanová láhev a nakonec jedna bouračka s těžkým zraněním. Nadšení dětí neznalo mezí, ochotně vyjížděly přímo od oběda a celý den jsme odráželi miliony dotazů, jestli budou i noční výjezdy… No, je vidět, že tatínci mohou být hrdí, z Vaší práce jsou opravdu nadšeni. Všichni, bez výjimky ;-)

Čtvrtek 16. 7.

Tak konečně náš raketový palubní počítač dostal informace o tom, že na jižní straně planety Robotic se situaci mírně uklidnila, válka je zde přechodně mírnější a přistání je i přes vysoké riziko možné. Hned po příletu nás kontaktovali místní zubožení obyvatelé a poradili nám, kde nalezneme Amose, hlavního aktéra povstání proti robotům. Poradil nám, že jediný, kdo by snad mohl vědět, jak roboty přemoci, je šílený vědec, kterého ovšem roboti drží v zajetí. Naštěstí se ho podařilo vysvobodit. Z jeho pomatené řeči jsme moc moudří nebyli, ale nakonec se nám podařilo rozluštit jeho pomatené nákresy a začali se připravovat na závěrečné svržení robotí nadvlády. V lese nedaleko tábora je totiž ukryt centrální generátor, zdroj energie všech robotů. Stačí jej tedy zlikvidovat výbušninou. Věc má ale háček. Roboti si své „CML" samozřejmě pečlivě střeží. A v čem spočívala vědcova myšlenka? Roboti rozeznávají kulaté tvary od hranatých. Co je hranaté, je robot, co je oblé robot není a je třeba to zlikvidovat. Takže hurá do krabic a maskovat se pravými úhly. Navíc je možné propíchnou robotovi váček s palivovou tekutinou a tím ho paralyzovat. No co myslíte povedlo se? Zeptejte se dětí…

Pátek 17. 7.

Odměnou za to, že jsme pomohli obyvatele planety Robotic vymanit z nadvlády digitálních příšer, prozradil nám Amos souřadnice „planety Oslav". Je to tu vážně príma. K snídani vánočka – po několika návodných otázkách děti rychle přišly na to, že právě slavíme Velikonoce. Takže holky barvit vajíčka a kluci na pomlázky. Závěrečná koledovačka-šlehačka se výborně povedla a obešla se bez zranění. Koneckonců holky nebyly úplně bezbranné, mohly přece kluky polévat vodou. K obědu, který vedoucí zahájili zapěním několika tradičních koled, se podával řízek s bramborovým salátem. Momentálně všichni táborníci vyrábí Vánoční dárky pro ostatní, nejmenší zdobí stromeček a nutno říct, že je to opravdu chytlo. Večeřet už budeme obložené tácy plné neuvěřitelných dobrot a Silvestrovská párty vyvrcholí velkolepým ohňostrojem. Ale pšššt, děti to ještě nevědí…;-) Letóóóś!