Pondělí 21. června 2021, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

CAS 20 IVECO-Magirus. Dobytčák či kabina pro mužstvo?

Již sedmnáctá části seriálu, který se zabývá vnitřními rozměry kabin hasičských vozidel v prostoru mužstva, vám přiblíží, jak je na tom s místem automobil IVECO-Magirus 140 E 25 W, dodaný pro HZS ČR v počtu 14 ks v rámci jedné ze státních zakázek.

Pro začátek si připomeneme hodnotící kriteria:

  1. šíře vnitřního prostoru kabiny při zavřených dveřích – měřeno přes střed lavice
  2. šíře podlahového prostoru pro nohy (na obuv vel. 44, což je 32 cm) – měřeno od konce spodní části lavice (sedadla) po přední kryt motoru či jiný ukončovací prvek zadní části
  3. šíře prostoru od hrany sedačky po přední kryt či přepážku zadní části
  4. zbytkový prostor pro nohy v oblasti kolen – měřeno od kolene po přední kryt či přepážku zadní části
  5. rozměry jednotlivých sedaček, eventuálně lavice děleno čtyřmi
  6. výška zadní části kabiny od podlahy po strop
  7. výška zadní části kabiny od plochy sedadla/lavice po strop

Sedmnáctou kabinou, kterou představujeme a hodnotíme, je přímo pro účely hasičů vyráběná bouda vozidla IVECO-Magirus 140 E 25 W s vnitřní úpravou stejné firmy. Oproti již představené kabině modelu Iveco EuroFire je tato dispozičně jinak řešena. Hasiči mají sedačky s integrovanými dýchacími přístroji v jedné řadě umístěné pouze po směru jízdy. Pro nohy je místa tak na hraně, limitujícím faktorem je protější kryt motoru, který je původně určený pro umístění protisměrných sedaček. Jeho vzdálenost od holeně je max. 100 mm, což je opravdu málo, neb při prudším zabrždění se o jeho hranu každý ze zde sedících hasičů musí zákonitě praštit. Že je holeň citlivé místo, nemusíme nikterak zdůrazňovat. Na druhou stranu, nerozbije si koleno, protože je hrana níž… Oproti Ategu zde hasiči nemusejí alespoň nohy krčit, ale jinak je Iveco spíše také dobytčák, i když zvenku takto nepůsobí.

Vstup do na pohled extra prostorné kabiny také není nijak oslnivý, ale dá se to. Vnitřní rozměr kabiny je kvůli velkému překrytu motoru hodně zavádějící. Každý z hasičů má pro sebe sedačku o šíři 440 mm + volný prostor 51 mm. Na transport k zásahu to postačuje, dooblékání za jízdy vyžaduje jako u většiny hasičských vozidel vzájemnou ohleduplnost.

Výška kabiny je dostačující, i když po nasazení přilby moc místa nezbývá. Je to dáno snížením střechy nad prostorem mužstva, zvenčí je v ní totiž prostor pro složené žebříky.


Hodnotící kritéria – výsledky kabiny CAS 20 Iveco-MAGIRUS 140:

1. šíře vnitřního prostoru kabiny při zavřených dveřích – měřeno přes střed lavice

  • 2030 mm

2. šíře podlahového prostoru pro nohy (na obuv vel. 44, což je 32 cm) – měřeno od konce spodní části lavice (sedadla) po přední kryt motoru či jiný ukončovací prvek zadní části

  • 600 mm

3. šíře prostoru od hrany sedačky po přední kryt či přepážku zadní části

  • 390 mm

4. zbytkový prostor pro nohy v oblasti kolen – měřeno od kolene po přední kryt či přepážku zadní části

  • 100 mm pod koleny v oblasti holeně

5. rozměry jednotlivých sedaček násobeno čtyřmi

  • 4× sedačka 440 mm + zbytkový celkový prostor 255 mm = 2005 mm celkem

6. výška zadní části kabiny od podlahy po strop

  • 1530 mm

7. výška zadní části kabiny od plochy sedadla/lavice po strop

  • 1010 mm

Závěr: Hasiči mají pro sebe v celém prostoru zadní části kabiny relativně dostatek místa, co se sezení týká, tedy pro horní část těla, v oblasti nohou je to však výrazně horší a to i přes fakt, že od spodní hrany sedaček po kryt motoru je podlaha široká 600 mm, 210 mm je však ukryto pod hranou sedadel.

Na to, jakým robustním dojmem kabina Iveca působí zvenčí, je po otevření dveří skutečnost bohužel zcela jiná.


VÝSLEDEK: 55% kabina pro mužstvo, 45% dobytčák


Sdílet
Seriál: Dobytčák či kabina pro mužstvo?