Neděle 20. srpna 2017, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner hasičskávyzbrojna 970 OK

Bez spojení není velení – 2

Jak to funguje ?

Konec prvního dílu se zmiňoval o jisté nestabilitě provozních podmínek občanských radiostanic (CB). Totiž – provoz na krátkovlnných pásmech je značně závislý na sluneční aktivitě. Ta kolísá v několikaletých periodách a krom toho bývá silnější v letním období. Projevuje se tím, že, lidově řečeno, sluníčko aktivuje určité vrstvy v pozemské atmosféře, které pak způsobují, že radiové signály se od nich začnou odrážet, místo aby jimi procházely (směrem od země). Radioamatérskou hantýrkou řečeno, vzniká „plechové nebe“. Paradoxně se pak dovoláte po Evropě (ale i jinam, obvyklá délka prvního odrazu se pohybuje minimálně kolem jednoho tisíce kilometrů a odrazů může být i několik za sebou), ale Frantu z vedlejší Lhoty prostě neuslyšíte. Plechové nebe totiž sebou nese jeden velmi nepříjemný jev – tím je leckdy totální zarušení používaných kmitočtů zahraničními stanicemi. Radiový provoz v Evropě je totiž na CB pásmu značný a víte, co vzniká za guláš, pokud náhodou na hasičské frekvenci hovoří dvě stanice současně. No a teď si jich představte současně třeba deset… Vznikne odporný rachot, z něhož čas od času vyskakují jednotlivé hlasy a to celé trvá třeba celý den. Je pravda, že plechové nebe je nadmíru vhodné pro lovce dálkových spojení (DX), ale pro běžný provoz je to hned po úmyslném rušení to nejhorší, co si můžete představit. V současné době nás po několikaletém maximu čeká opětovné zeslabování sluneční aktivity a tím pádem i lepší podmínky pro použití těchto radiostanic. Dosah přízemní vlnou se při dodržení Generální licence pohybuje dle atmosférických podmínek od několika přes (obvykle) několik desítek až po (výjimečně) několik set kilometrů (záleží hlavně na nadmořské výšce a členitosti terénu vůbec). Faktorů, ovlivňujících délku a kvalitu spojení je ovšem mnoho, ale nejdůležitější jsou asi opravdu výška, členitost terénu, umístění antény (dům, vůz, balkon aj.), atmosférické rušení (kterého se mimochodem na hasičských kmitočtech téměř nedočkáte, leda s výjimkou bouřky a ve spojení se statickou elektřinou vůbec) a průmyslové rušení (kterého se zase dočkáte velmi často, zejména na desátém okresním kanále).

V první polovině devadesátých let došlo tedy i u nás k velkému rozmachu těchto občanských radiostanic, zejména po několika letech, kdy bylo k provozu uvolněno 40 kanálů. Po relativně levných radiostanicích a tehdy téměř bezplatném (dnes už úplně) provozu okamžitě skočilo množství firem, taxislužeb ale i obyčejných občanů, kterým radiostanice slouží k zábavě a sportovní činnosti. Kanály se, zejména ve větších městech, rychle zaplnily a brzy začalo docházet ke konfliktům mezi běžnými uživateli a firmami, které si „své“ kanály uzurpovaly. Neblahou roli v tom hráli i někteří prodejci, kteří firmám k vysílačce neváhali prodat i kanál, ačkoliv šlo o sdílené kmitočty! Takoví firemní uživatelé se pak sice rozčilovali, leč marně. Situace se nakonec vyřešila nástupem mobilních telefonů, i když mnohde se CB stanice ve firmách nadále používají. V současné době je díky dvojnásobnému počtu kanálů (jsme s Německem tak trochu evropská výjimka) i v Praze pro všechny místa dost.

Příště už se konečně dostaneme na dispečink.

<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1476“ target=>Bez spojení není velení – 1
<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1574“ target=>Bez spojení není velení – 3 první část
<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1615“ target=>Bez spojení není velení – 3 druhá část
<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1823“ target=>Bez spojení není velení – 4 první část
Sdílet
Banner MIBAG_2012 OK