Úterý 17. října 2017, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Partner & VIP: PO-BP 970x150 OK

Bez spojení není velení – 3 první část

CB a dispečink: pomocník či nutné zlo ?

Vzhledem ke značnému rozšíření CB stanic v různých rekreačních objektech, na lodích a zejména ve vozidlech se postupem doby zrodila myšlenka umístění občanské RDST na některý z dispečinků ZZS, HZS či PČR, aby bylo možno přivolat pomoc z míst, kde nebyla možnost telefonního spojení. Nezapomeňte, že první GSM telefony se u nás objevily až někdy v roce 1996 (NMT bylo do té doby pro většinu lidí finančně nedostupné). Stanice (plus anténa, kabel atd.) byla většinou pořízena za peníze, sponzorsky věnované nějakou firmou nebo se na ní složili členové některého z místních CB klubů. Pro tento druh radioprovozu byl vybrán devátý kanál – jednak to obdobně funguje v mnoha zemích Evropy (někde s využitím tohoto pásma přímo počítá i civilní obrana) a pak, mnohé stanice mají možnost přímého přístupu právě na tento kanál (v současné době je u nás po mnohaletém úsilí konečně na tomto kanále legislativně zakázán běžný provoz a je určen pouze pro tísňová volání). Většina uživatelů toto nařízení respektuje a pokud ne, tak je to většinou z neznalosti a po slušném upozornění kanál opustí. Horší ovšem bývají zejména němečtí řidiči kamionů, kteří si navykli se na tomto kanále vykecávat (v Německu mají nouzový společně se svolávacím na prvním kanále).

Tím se pomalu, ale konečně dostáváme k problematice provozu CB radiostanice na dispečinku. Na rozdíl od běžných analogových profi RDST, provozovaných v pásmech 80 MHz (policie, zdravotníci), 160 MHz (hasiči, zdravotníci, městská policie) a 450 MHz (hasiči, zdravotníci, městská policie) se na CB pásmu zhusta objevuje rušení, popisované výše. Ať už to jsou neukáznění uživatelé (těch naštěstí není mnoho) či rušení dálkovými signály, dokáže to v krátké době dovést dispečera (dispečerku) k zuřivosti. Není se co divit, pro svou práci potřebuje soustředění a klid a přitom CB stanice někdy celý den chrochtá, píská a skučí, až uši přecházejí. Obvykle tedy obsluha reprodukci zeslabí nebo zatáhne šumovou bránu nadoraz (případně obojí) nebo to celé vypne. Vynaložené prostředky pak přijdou vniveč, což je škoda. Jak tedy z tohoto problému ven? Možností je několik:
1) dispečer musí aktivně se stanicí pracovat – tedy s potenciometrem Squelch, který ovládá šumovou bránu. Čím více je tato brána uzavřena („utažený skvelč“), tím silnější signál musí být přijat, aby byl reprodukován. To sice zamezí nežádoucímu rušení, ale nevýhodou je, že se pak dovolají jen stanice z blízkého okolí a ze stabilních QTH (stanovišť). Proto je potřeba průběžně nastavení kontrolovat a nastavovat dle potřeby. Navíc k takovému řešení problému je nutné, aby k radioprovozu měl dispečer kladný vztah (nejlépe fanda radioamatér), bohužel často ale u vysílačky sedí někdo, kdo akorát ví, že tady se to zmáčkne a pak se mluví ( a kolikrát to stejně pak ještě udělá obráceně…).
2) použije se selektivní volba. Asi nejjednodušší a nejefektivnější řešení celého problému. Selektivní volba je zařízení, které odpojí reproduktor stanice. Má naprogramováno nějaké vstupní číslo (dle typu jich může být i více), obvykle ve standardu DTMF (platí pro CB pásmo, na profi bandu se DTMF téměř nepoužívá). Mimochodem, stejný standard používá (nejen) naše telefonní síť. Celé to vůbec funguje podobně jako telefon, akorát bez drátů. Pokud tedy chcete s takto vybavenou stanicí na dispečinku či kdekoliv jinde komunikovat, musíte nejdříve toto číslo vyslat do éteru pomocí nějakého zdroje DTMF kódů. Ten bývá buď externí (z dřívějších dob známý to DTMF dialer s klávesnicí a někdy i pamětmi pro dálkové ovládání telefonních záznamníků) nebo interní, kdy sami máte ve své stanici selektivní volbu, která umí DTMF kódy generovat, nejlépe z některé z pamětí. Externí dialer se musí přiložit k mikrofonu, přičemž ale často dojde k nějakému zkreslení a spolehlivost se snižuje. Selektivní volba, která umí DTMF kódy generovat, je zase dražší (cena včetně montáže se pohybuje někde mezi 1000 – 1500 Kč, dialer stojí pár stovek). Samozřejmě, selektivní volba, použitá u stanice na dispečinku, nemusí být tak drahá, zde stačí jen vestavný modul, který jen kódy přijímá. Důležitá je ale hlavně spolehlivost dekodéru a způsob zapojení volby do stanice – důležité je zejména to, aby, lidově řečeno, selektiva poslouchala nezávisle na nastavení hlasitosti a šumové brány. Tím se zamezí „odstavení“ volby od příchozího signálu, pokud obsluha omylem tyto parametry nastaví nevhodně.
Jak vidno ve fotogalerii, selektivní volba navíc může být externí v nějaké krabičce mimo RDST (jako zde zobrazený špičkový dvounormový model Smart Plus Voice SE) nebo se častěji vyskytuje ve formě vestavného modulu, obvykle miniaturních rozměrů. Pro úplnost dodávám, že již zmiňovaný a na profi pásmu hojně užívaný systém subtónového skvelče (CTCSS, PL, TSQ) je rovněž selektivní ochranou proti nežádoucím signálům (a velmi účinnou) – přitom navíc současně umožňuje cílené volání jednotlivých radiostanic pomocí číselných kódů. Bohužel se z technických a finančních důvodů na CB pásmu neuchytil a jeho použití zde je sporadické.

Pokračování.....

<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1476“ target=>Bez spojení není velení – 1
<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1515“ target=>Bez spojení není velení – 2
<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1615“ target=>Bez spojení není velení – 3 druhá část
<a href=„https:/­/www.pozary.cz/cla­nek.asp?id_clan­ku=1823“ target=>Bez spojení není velení – 4 první část
Sdílet
Banner VIP: Devold 970x150 OK