Pátek 5. června 2020, slouží směna A. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.
Banner Stimax.cz 970

Hasiči, kteří nejsou vidět

Kdo by neznal hasiče. Jsou to přece ti stateční lidé v přilbách a modrých oblecích, kteří přijedou, když potřebujeme pomoc. Všichni známe záběry z povodní, kdy zachraňují životy, zdraví i majetek. Kdy zachraňují nejen lidi, ale i ohrožená zvířata.

Viděli jsme hasiče v televizi, jak bojují s obrovskými plameny ve městech i v lesích. Jak doslova rozstříhávají těžce zdemolovaná auta, ve kterých zůstali uvězněni vážně zranění lidé. Jak po boku policistů pátrají po ztracených dětech. Řeší situace, které ve chvíli, kdy je každá minuta rozhodující, nikdo jiný vyřešit nedokáže. Ano, to jsou oni, hasiči. Přesněji řečeno, příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, příslušníci dobrovolných jednotek obcí či jednotek podniků.

Zaměřme se nyní na Hasičský záchranný sbor České republiky. Profesionální 24-hodinový záchranný servis, který platíme ze svých daní. Jsou ti muži v helmách na místě zásahu jediní hasiči, kteří se podílejí na pomoci a záchraně spoluobčanů? Odpověď zní, ne.

Hasiči na místě zásahu reprezentují daleko širší záchranný systém, než si většina občanů uvědomuje. Dnešní Hasičský záchranný sbor, to nejsou hasiči, jak je známe z dob našich babiček nebo z některých českých filmů. Dnes je to vysoce moderní, propracovaný záchranný systém, který je schopen adekvátně zasáhnout vždy a všude, prakticky na celou škálu známých nebezpečí, ať už se jedná o požár, větrnou smršť nebo ohrožení smrtelně jedovatými látkami. Ale začněme od začátku.

Nejprve na linku tísňového volání 112 nebo 150 přijde oznámení události. A už tady vlastně začíná zásah, tady první hasiči zasahují. Jsou to technici nebo častěji techničky TCTV – telefonického centra tísňového volání Krajského operačního a informačního střediska HZS ČR. V Ústeckém kraji se střídají v dvanáctihodinové směně. Sem během roku přijde neuvěřitelných 409 781 volání. Přepočteno je to 47 volání za hodinu, neboli téměř jedno každou minutu.

Že počet skutečných událostí je několikanásobně menší a většinu tvoří omyly nebo zneužití linky? Tím hůř pro příslušnice a příslušníky v TCTV. Na nich totiž je, aby rozeznali skutečné volání o pomoc od zneužití linky, na nich je získat správné a potřebné informace. Ty jsou elektronicky předány operačním důstojníkům a technikům Krajského operačního a informačního střediska (dále KOPIS), a v případě potřeby také Policii ČR a Zdravotnické záchranné službě. KOPIS řídí běh dalších událostí.

A zde máme další hasiče, kteří nejsou vidět, ale na místě zasahující jednotky by se bez nich těžko obešly. Služba operačních důstojníků a techniků je taktéž dvanáctihodinová. Na nich je správně vyhodnotit další situaci a vyslat adekvátní síly a prostředky k zvládnutí nebezpečné události. Právě KOPIS je po celou dobu zásahu s jednotkami na místě události ve spojení a poskytuje zasahujícím hasičům veškerý potřebný servis.

Příslušníci a příslušnice sloužící na TCTV a KOPIS jsou však přeci jen veřejnosti z médií trochu známi. V systému hasičského záchranného sboru však pracují další příslušníci, příslušnice a také občanští zaměstnanci o jejichž existenci veřejnost možná něco tuší a mnohdy také netuší vůbec nic. Byť jsou v systému nepostradatelní.

Takřka od tkaničky do bot po dýchací přístroj se musí hasiči, který vyjíždí k zásahu, někdo postarat (neboli zajistit materiální a věcné prostředky), aby byl na místě co platný (neboli plně vybaven a byla zajištěna jeho bezpečnost). Jsou to příslušníci a pracovníci oddělení služeb, další zasahující, kteří nejsou u zásahu vidět.

A hasiči pro svou univerzální záchrannou činnost, která je však ve svých aspektech velmi specifická, potřebují skutečně dobře fungující, sofistikovanou výstroj a výzbroj. Jen o správně fungující dýchací přístroj, který svého nositele nezradí v žádné situaci, je potřeba speciálně pečovat. A to má na starosti chemická služba. Ta má na starosti mnoho dalších věcí. Jako například přístroje na měření jedovatých látek v ovzduší, měření radioaktivity, sorbční látky na likvidaci uniklých nebezpečných látek.

Měřících přístrojů je plný měřící vůz, se kterým příslušníci chemické služby vyjíždějí například k velkým požárům a měří stupeň znečistění ovzduší zplodinami hoření.

A co další výzbroj hasičů, všechny ty hadice a proudnice, a že jich není málo. O jejich bezchybnou použitelnost se stará technická služba. A co hasičská auta? Všechny ty cisternové automobilové stříkačky, automobilové žebříky, automobilové plošiny, jeřáby? Všechna ta chlouba a základní podmínka práce hasičů.

Ty od nákupu až po vyřazení, po celou dobu jejich životnosti (a že není právě krátká) obstarává strojní služba. A dále se jen zmiňuji o odborné přípravě profesionálních hasičů a dobrovolných jednotek, o smlouvách o výpomoci na vyžádání s dalšími subjekty, o tvorbě přeshraničních i vnitřních poplachových plánů, výpočtech a určení sil a prostředků pro plošné pokrytí, o výcviku a ověřování odborné způsobilosti.

Další příslušníci HZS, kteří nejsou u zásahu vidět, ale jejich práce ano. A to jsme stále u reperese proti požárům a dalším nebezpečným událostem, na odboru IZS (integrovaný záchranný systém).

Ale pro dnešní dobu represe zdaleka nestačí. Pro zajištění bezpečnosti občanů tak, jak to požadují soudobé zákony a další předpisy, ale především, jak to vyžaduje život dnešního člověka plný náročných technologií by to bylo málo. Možná před sto lety. Stejně důležitou roli jako represe hraje prevence, krizové řízení, ochrana obyvatelstva.

Kdo ohlídá všechny ty stavby obrovských skleněných kacelářských budov, moderních továren, supermarketů pro tisíce lidí, dálniční tunely… Kdo odhaluje všechna rizika? Kdo v případě potřeby stanovuje příčinu požáru? Kdo má na starosti kontrolu a předcházení obrovským možným rizikům průmyslových havárií, živelních pohrom, ochranu životů a zdraví obyvatelstva pro případ velkých teroristických útoků nebo i války?

Kdo se stará o ekonomiku tak náročného, moderního systému, jakým je Hasičský záchranný sbor. Kdo poskytuje hasičům sociální a právní servis? Kdo jim pomáhá (a nejen jim) zvládnout více než náročné psychické situace, kdy jsou jako lidé často konfrontováni s lidským neštěstím, kdy jsou svědky utrpení konkrétních lidí. Kdo se stará o to, jaké informace a v jaké podobě odcházejí ze zásahů, které denně nějakým způsobem otřásají osudem lidí.

Ze strany médií je o informace ze zásahů hasičů obrovský zájem. Je tu velký tlak na zodpovědnost k obětem neštěstí, aby jejich příběhy nebyly vydány napospas touze po senzaci. Za těmito a mnohými dalšími službami jsou u Hasičského záchranného sboru lidé, kteří dělají svou práci většinou nenápadně, bez přihlížení televizních kamer, ale s nemenším nasazením jako hasiči u zásahu. Ti všichni jsou tam vlastně s nimi, i když nejsou vidět.

por. Ing. Lukáš Marvan
komisař – tiskový mluvčí
HZS Ústeckého kraje
Sdílet
Seriál: Hasiči, jak je možná neznáte
Banner zeka 970 OK