Pár dní na HMB

Omlouváme se za malé zpoždění, ale nějak nešlo navázat spojení s internetem. Takže takový malý souhrn. Fotky dodám. Všichni jsme v pořádku a vypadá to že počásko už opravdu bude dobrý

Úterý
Ranní úklid stanů nám obligátně zabral mnoho času. Není možné aby ten nepořádek vznikal běžnou činností, jsme přesvědčeni, že ho děti systematicky vytváří hned po tom co skončí s jeho likvidací… Dopoledne už tudíž zbyl čas pouze na stavbu přístřešků. Leckde už se rýsuje střecha 
Odpoledne nastala kombinovaná záležitost: provětrání končetin i hlav. Děti vyrazily na bojovku, jejímž cílem bylo zapamatovat si co nejvíce obrázků rozmístěných podél trati. Neuvěřitelné, v zádech mají motor a mozky jako savé houby…
K večeru jsme se vydali vyčistit nedalekou studánku. Křišťálově čistá voda z ní nás má ochránit před prokletím pirátského pokladu. Akce se povedla, děti jsme od čištění nemohli odtrhnout. Nešlo ale o ekologické nadšení. Heslo: „Máme povolený hrabat se v blátě“ hovoří za vše…
Po večeři jsme se zase oddali zběsilému rytmu i tklivým ploužákům. Diskotéka… A okolo jedenácté hurá na poklad. Vybaveni všemi potřebnými pokyny jsme se vydali k prastaré mohyle a nebudu to prodlužovat… máme ho! I když byl zakopán dobrý půlmetr pod zemí, nejstarší kluci se s tím statečně poprali a vydolovali ho ze země. Do tábora se pěkně pronesl. Truhlu ale otevřeme až ráno. Potírání očí a zívání už přeci jen není ta pravá atmosféra… Dobrou 

Středa
Spousta sladkostí, tři obrovské valouny zlata, pirátská vlajka a hlavně „šperky“. Toť obsah truhly. Počasí se nám začíná umoudřovat a tak můžeme na hřišti spustit kmenové štafetové zápasy. Běh s míčem mezi koleny, živé jojo nebo pingpongáč na lžíci slavily úspěch. Odpoledne bylo potom ve znamení: „udělej si ze svých oddíláků osly“. Úkol zněl jasně: schovat v lese jednoho člena kmenu, aby ho vedoucí nenašli. Čtyři dospělí lidé nebyli ve většině případů schopní špunta vypátrat a po vypršení limitu dvacet minut byli nuceni přiznat, že ty děti jsou dneska prostě mazanější…
Před večeří si kmen, který byl v nácviku hasičských útoků nejúspěšnější sfoukl vytvořený hořící domeček a nakonec se k proudnici dostali všichni. Děti svých otců… 
Vypadalo to, že počasí vydrží i po setmění a proto další noční akce. Malé děti si užily hru „Strážce ohně“, ti větší si zavázali oči šátkem a byli odvezeni neznámo kam. Strategie návratu byla poněkud nepropracovaná a proto ačkoliv byli od tábora vzdáleni 2,5 km, dali si slušný pochoďáček o délce téměř 10… Je to sice dál, ale zato horší cesta… Dorazili ale všichni s dobrou náladou, včetně vedoucích a proto se akce dala považovat za úspěšnou.

Čtvrtek
Po dvou náročných nocích bylo dopoledne ryze odpočinkové. Spalo se dlouho a hodně se regenerovalo. Bylo to potřeba, protože odpoledne nastala velká akce zvaná Vlk. Ve zkratce: je to záležitost, při které mají vedoucí z dětí opravdu strach. Jediný úkol dětí je vypátrat v lese vedoucí a naprosto je zmasakrovat. Pravidla nefungují, povoleno je vše. Těsně před závěrečnou bitkou jsme byli přerušeni signálem „Oběd“, takže zatím jsme celí a bez jizev, ale ještě na to dojde…
Odpoledne pár odpočinkových her a večer nás zase vypeklo počasí. Plánovaný táborák se kvůli dešti nemohl konat, ale profi country kapela která dorazila děti rozproudit si poradila i na jídelně a děti se skutečně nechali zlákat známými songy, byly k vidění parádní taneční kreace a někteří vyšvihli i polku. Ale brzo spát, ať máme na zítra sílu.

Kulhajs