Středa 20. ledna 2021, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

PYROS 2013 přinesl líbivý design nástaveb z THT, redakce také podrobně prozkoumala kabinu „dafotatry“

Hasiče na hasičských veletrzích ponejvíce zajímají zásahové automobily. Stejně tomu bylo i na letošním ročníku Pyrosu. Nebudeme zde představovat jednotlivé vozy, ale podíváme se na dvě věci detailněji. Jedná se konkrétně o design nástaveb THT Polička a také o zadní část kabiny pro mužstvo na voze CAS 20 Tatra 158.

V České republice jsou dva stěžejní výrobci mobilní požární techniky. Prvním z nich je slatiňanská SPS – ta se na veletrhu však neprezentovala – a druhým pak THT Polička. Oba dva produkují nástavby hasičských vozidel, ty z Poličky jsou o několik poznání hezčí, co se designu týče, ale pořád se jedná o „krabice“.

THT do Brna přivezla hned několik vozidel, která mají změněný design nástavby pomocí přidaného plastového prvku na bocích zadní části. Hned je to výrazně hezčí, než stávající řešení. Nástavbu v tomto provedení má i horká veletržní novinka, tedy cisterna na podvozku Tatra 158, kterou vám server POŽÁRY.cz již podrobněji představil, ovšem týkat se jí bude i dnešní dvojité téma.

Design nástaveb hasičských vozidel je věcí poměrně diskutovanou. Sice se na něj nejezdí, ale proč by měla např. cisterna být jen funkční a účelová, zato však ošklivá? Nástavbáři se dnes snaží své produkty porůznu zakulatit, ať jsou více líbivé. THT se v tomto směru konečně také již poučila a začala na nástavby používat doplňující prvek v podobě tvarovaného plastu, umístěného na rohy/boky zadní části. Doufejme, že jej budou montovat na všechny vozy a ne jen na veletržní kusy, jako tomu bylo již v roce 2011.

Tato drobnost velmi výrazně změní celý design nástavby, jenž tak působí mnohem kompaktnějším dojmem, než v dosavadním „krabicoidním“ provedení. Je vidět, že v některých případech stačí opravdu málo pro to, aby se udělala výrazná změna designu, potažmo celého hasičského vozu. Tomu tak zůstane zachována taktická funkčnost, ale je i pěkný. Že je to vskutku rozdíl, se podívejte v galerii tohoto článku.

Druhým tématem je již zmiňovaná CAS 20 na podvozku Tatra 158. Při naší redakční pouti brněnským veletrhem jsme se podívali podrobněji na některé její detaily. Tím hlavním je kabina vozu. Již fotografie v našem exkluzivním článku naznačovaly, že vozidlo má vskutku prostornou kabinu.

Neváhali jsme tedy, zapůjčili si pro dokreslení situace nové přilby od Drägera i MSA/Auer a šli kabinou okusit na vlastní kůži. Bohužel nebyl po ruce metr, takže zatím odpusťte, že se nedozvíte čísla, jako tomu bylo v našem unikátním seriálu o velikosti kabin.

První dojem budil poněkud rozpaky. Podlaha je vysoko a přístup do ní tak není moc pohodlný. Ani schůdky nejsou zrovna ideální, chybí jim totiž boční vedení, zabraňující možnému sklouznutí nohy z nich. Jsou sice tvořeny jemným vroubkováním, ale to je např. v zimě k ničemu a může tak dojít k velmi nepříjemnému uklouznutí a následnému pádu. Věříme však, že na tomto výrobce podvozku či nástavbáři zapracují, ať je zaručen 100% bezpečný pohyb po nich. Není to nic, co by nešlo vyřešit.

Když jsme vylezli do kabiny a usadili se, překvapil nás opravdu velkorysý prostor pro nohy, které si můžete prakticky v pohodě natáhnout a ulevit jim bez jakéhokoliv omezení. Kabina, a to musíme zdůraznit i když nemáme její přesné vnitřní rozměry, patří v tomto ohledu bezesporu mezi ty nejprostornější, které jsme měli možnost v našich podmínkách vidět a zkusit.

Na druhou stranu je nutno poznamenat i negace. Pro nohy je prostoru až dost, problém je ale s výškou od plochy sedačky po strop. Na krajích to ještě jakžtakž jde i s nasazenou přilbou, ale i tak nad hlavou není přehnaně moc místa a hrozí, že se při přejetí nerovnosti, jak se vozidlo otřese, budete snažit udělat do střechy díru.

Znatelně horší je to u prostředních dvou sedaček, nad kterými je výklopný větrák. Zde jste hlavou, resp. přilbou, na něm nalepeni a není tady ani centimetr místa. Jediné řešení je jezdit v předklonu, jinak jste v neustálém kontaktu se střechou (rámem větráku).

Toto je špatný a pro případnou posádku i značně nebezpečný stav. Otázkou je, co s tím – snížit výšku podlahy kabiny a získat tak potřebné místo pro hlavu? Místa se pod podlahou zdá dost, ale nepředjímejme, snad se nějaké řešení najde. Pokud ne, bude to pro osádku sedící vzadu nepohodlné a také nebezpečné. Rovněž toto také degraduje jinak skvělou kabinu, po Liazce tu nejpostronější, co se u nás vyrobila.

Pro porovnání se podívejte v galerii na snímek z kabiny Scanie, kde mají hasiči nad hlavou s nasazenou přilbou o poznání více místa.

Na nové Tatře, vlastně nejen na ní, nás také překvapil ještě jeden detail. Tím jsou zadní stupačky. Stejné měla i Scania, kterou v Brně představovala THT Polička. Co nás zarazilo, byla její nosnost: jedna osoba nebo 95 kg, dle piktogramu a textu.

Plyne z toho jediné, že si na ní nemůže stoupnout kdejaký hasič, protože i ten, který váží kolem 80 kg tuto hodnotu přesáhne, pokud se kompletně vystrojí. Z logiky věci nemůže mít víc jako jedna osoba, když je tonáž daná. Přitom u sborů lze vidět i stokilové chlapy a tím nemyslíme jen ty „odulé“.

Sdílet
Seriál: Veletrh PYROS