Mýty a fakta o novele zákona o pojišťovnictví dle názoru generálního ředitele HZS ČR, plk. Ing. Drahoslava Ryby

Ve středu 27. března 2013 schválila sněmovna ve třetím čtení novelu zákona o pojišťovnictví. Tato novela počítá s odvodem 3 % z přijatého pojistného na motorová vozidla do Fondu zábrany škod.

Tyto peníze budou rozděleny jednotlivým složkám Integrovaného záchranného systému (IZS) a část jich připadne také na preventivní programy bezpečnosti silničního provozu. Tedy zpětně do bezpečnosti provozu vozidel.

Vzhledem k debatě, která se k této problematice rozpoutala, přinášíme reakce a vysvětlení těch nejzákladnějších nepřesností až podjatostí, která se v souvislosti s touto novelou objevila.

Jedná se o „Hasičskou daň“

V prvé řadě se nejedná o daň. Už jen proto, že není příjmem státního rozpočtu a částka je sama odečitatelná od základu ke zdanění, ale jedná se o prostředky do Fondu zábrany škod, který v České republice fungoval v rámci právního řádu fakticky až do roku 1999 (materiálně do roku 1990).

A za druhé se rozhodně nejedná pouze o peníze pro dobrovolné a profesionální hasiče, ale z těchto příjmů budou financovány všechny složky IZS a projekty bezpečnosti silničního provozu.

Cílem novely je získat prostředky k úhradě nákladů spojených s pořízením techniky všech složek IZS (rozhodně ne pouze hasičů), potřebných pro jejich činnost se zaměřením právě na bezpečnost silničního provozu, tedy navrátit finanční obnos zpět na ochranu zdraví, života a majetku v rámci silničního provozu.

Což v praxi znamená, že všechny peníze, odvedené do již zmíněného fondu, pomohou bezpečnosti silničního provozu, a to jednak preventivně výchovným programům v rámci BESIP, dále pak všem složkám IZS, které se každodenně při dopravních nehodách na silnicích potkávají.

Navíc prostředky z tohoto fondu budou použity převážně na financování techniky. Nikdo, tedy ani hasiči, tyto peníze nepocítí ve zvýšení platů nebo mimořádných odměnách, ba ani v lepším prostředí na stanicích.

„Je to špatná zpráva pro 7 milionů motoristů“

Naopak se domnívám, že se jedná o dobrou zprávu. A to nejen pro 7 milionu motoristů, ale pro téměř 10 milionů obyvatel tohoto státu, kteří pravidelně dopravní prostředky využívají, protože jimi například cestují každý den do práce a z práce.

Když se podíváme do statistik, zjistíme, že denně vyjedou hasiči průměrně k 53 dopravním nehodám a například jen v loňském roce hasiči každých 7,5 minuty někoho zachránili.

U dopravních nehod zemřou ročně stovky lidí. Jen v loňském roce to bylo při celkovém počtu 81 404 dopravních nehod usmrceno 681 osob, těžce se zranilo 2 986 osob a lehce 22 590 osob.

Ti, kteří se někdy stali účastníky dopravní nehody, mi jistě dají za pravdu, že každá vteřina natož minuta, kterou čekali uvězněni v troskách auta, se zdála jako hodina, než přijeli záchranáři, aby jim pomohli.

A ti, kteří denně k dopravním nehodám vyjíždějí, dobře vědí, jakým nepřítelem je při záchraně lidských životů čas. Čas, který by získali díky lepší technice a kvalitnějšímu vybavení.

V letošním roce jsme si připomínali dvě smutná výročí velkých dopravních nehod. Tou první byla nehoda autobusu u Nažidel a tou druhou byla hromadná dopravní nehoda na dálnici D1. Přál bych si, aby k takovým neštěstím už nikdy nedošlo.

Zabránit podobnému neštěstí bohužel většinou nedokážeme. Pokud už k němu dojde, bylo by mým přáním, abychom měli aspoň to nejlepší vybavení, které nám pomůže zachránit co nejvíc lidí.

„Jedná se o nesystémový návrh“

Naopak, novela je maximálně systémová. A to hned z několika důvodů. Podívejme se na prvotní a základní princip celé myšlenky. Kdo jiný by měl na vybavení složek IZS a potažmo hasičů přispívat než ti, kteří z efektivnějších zásahů budou mít největší užitek.

Ano, jsou to právě pojišťovny, které v konečném důsledku ušetří nejvíc. Pokud totiž přijedou hasiči k události dříve a budou mít kvalitní vybavení, uchráněné hodnoty budou přímým ziskem pojišťoven, které nebudou muset vyplatit tak vysoké pojistné plnění.

Jinak řečeno pohledem hasičů, díky činnosti jednotek požární ochrany se snižují škody zapříčiněné dopravními nehodami, a tím i snižují následky škod, které jsou následně řešeny pojišťovnami. Čím modernější techniku bude mít HZS ČR a SDH obcí, tím efektivněji budou likvidovat následky dopravních nehod a tím méně budou pojišťovny muset vynakládat na vyplacení škod.

To, že se jedná o systémový krok, dokazuje nejen to, že takovýto systém zde fungoval celou řadu let právně až do roku 1999, ale i bohaté zahraniční zkušenosti v různých obdobách.

Systém, kdy se pojišťovny podílejí na financování IZS bezproblémově funguje v různých podobách ve většině zemí Evropy i mimo ni. Státy Evropy, které mají ukotven odvod pojišťoven (podíl na financování hasičské služby) přímo, jsou například Finsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Švýcarsko, Maďarsko nebo Velká Británie.

Před 10 lety ho zavedli i na Slovensku, kde mimochodem odvádějí ze stejného druhu pojištění 8% a pojišťovny to neshledaly jako důvod pro zdražení.

„Kvůli hasičům se bude muset zdražit povinné ručení“

Stejně, jako řada poslanců, i my si myslíme, že pojišťovny nemusí pojištění odpovědnosti zdražit. Jednak proto, že i bez přijetí této novely řada pojišťoven již zdražila, navíc příjmy z tohoto pojištění stále zřejmě převyšují výdaje.

Ale po zkušenostech z minula i já věřím, že konkurenční boj zamezí výraznému zdražení. Pokud by opravdu pojišťovny chtěly spravedlivě promítnout do svých cen celou částku, kterou budou muset po novelizaci tohoto zákona do fondu odvádět, pak by to určitě nemělo být v řádech stokorun, jak vyhrožují. Při výpočtu nezbytného zdražení stačí, když se budeme držet prostých kupeckých počtů. Uvedu zde jednoduchý příklad.

Pojištění na osobní automobil typu Škoda Fabia dnes stojí v průměru kolem cca 2000 Kč. Z toho 3 % je 60 Kč, od této částky si ještě pojišťovny odečtou daň a vyjde nám výsledek asi 48 Kč příspěvku do tohoto fondu, tedy maximální částka, o kterou by se pojištění odpovědnosti mohlo zdražit. Přesto si ale myslím, že vzhledem k ziskům pojišťoven k tomu není důvod.

Pojišťovny také často argumentují nárůstem administrativy. Když ale vezmeme v úvahu, že pojišťovny mají přesný přehled o vybraném pojistném z tohoto druhu pojištění, potom spočítat 3% by neměl být zas takový problém.