Pátek 3. unora 2023, slouží směna B. Jak poznáte hasiče v prchajícím davu? Jde opačným směrem.

Díky, aneb nejdelší povodňová směna v životě pohledem velitele stanice HZS v Ústí nad Labem

Čas ohrožení, stresů a snahy zachránit co se dá je pryč a stejně jako odešla velká voda letošní povodně, pomalu odchází i nervozita, stres a napětí.

Ilustrační foto

Je středa 19. června 2013 a v záchranných složkách a nasazených skupinách dobrovolníků, zaměstnanců a příslušníků se pomalu začíná bilancovat.

Jaká ta letošní povodeň byla? Co všechno jsme zvládli a co skřípalo?

Byl jsem u toho téměř celou dobu a vnímal jsem všechny klady a zápory systému, který měl a má pomoci lidem v nouzi, začíná Radim Slavík – velitel stanice HZS v Ústí nad Labem.

Byla to nejdelší směna za 23 let co jsem u hasičů. Skoro bych chtěl říct takový „bulharský týden“, jak s oblibou označoval můj kamarád pracující v ústecké ZOO před pár lety dva po sobě jdoucí týdny, kdy se musel i o víkendu postarat o jemu svěřené nosorožce.


My jsme se teď od neděle 2. června 2013 museli společně postarat o stovky občanů města a sousedních obcí. A starali jsme se co nám síly stačily a možnosti dovolovaly. Možná někdy ani nedovolovaly. Ale chuť, nasazení a vůle pomoci byla silnější a proto již dnes mnoho lidí vidí povodeň jako minulost a jejich život se vrátil do normálu.

Samozřejmě, že to není většina, ta se nadále potýká s odstraňováním škod způsobených vodou ve svých domcích, sklepech, chatičkách a přilehlých pozemcích.

Naštěstí zde na Ústecku nemáme tisicilitrové laguny zapáchající vody plné komárů a tuny bahna v zahradách, jako je tomu na Litoměřicku. My jsme spláchli bláto z betonových dvorků a cest, odčerpali vodu z bazénů a jímek, zbavili se vody ve sklepech.

Dalo by se říci „MÁME HOTOVO“. My jako hasiči asi ano, ale lidé žijící v postižených lokalitách nekončí. Čekají je ještě hodiny a hodiny práce při obnově jejich domovů.


Jak bych to ale všechno zhodnotil? Z mého, ne zcela nezaujatého pohledu, jsme to zvládli.

Rád bych poděkoval té téměř stovce dobrovolných hasičů ve všech jednotkách a sdruženích obcí našeho malého okresu, od Povrlů po Rěhlovice a Stebno na našem břehu a od Velkého Března po Církvice na Střekovské straně, za nasazení a ochotu s jakou pomáhali všude tam, kam jsme je poslali a mnohdy udělali daleko víc než jsme očekávali.

Tlumočím tímto díky mnohých lidí, se kterými jsem mluvil za Vaši práci, kterou jste v terénu odvedli a tím u všech zvýšili kredit hasičů jako takových. DÍKY chlapi a děvčata.


Dále bych rád poděkoval i desítkám dobrovolníků a jejich koordinátorům za snahu pomoci a ochotu dělat to, na co hasiči s armádou již neměli čas, když šli o dům dál.

Díky za práci týmu Akademie dobrovolných záchranářů, kteří to vše dokázali zorganizovat, zajistili ty desítky dobrovolníků a dokázali se o ně v terénu postarat.

Jejich prostřednictvím se k lidem dostávala i shromážděná humanitární pomoc a tak kdo potřeboval dostal navíc desinfekci, koště, hadr, kbelík a nejen to.

Díky nim a jejich zdrojům dostali i zasahující hasiči čas od času nějakou mňamku, kterou upekla možná i mamina nebo babička někoho z Vašeho okolí. Díky i těmto lidem, kterým nebyl osud a zajištění nasazených hasičů a záchranářů lhostejný a s onou bábovkou přišli na hasičárny nebo do center humanitární pomoci.

Díky firmám jako Dräger a HILTI, díky nimž se k lidem dostaly respirátory a bourací kladiva a díky vozidlu zapůjčenému spol. AUTOTIP Jiří Novák bylo možné nejen tyto prostředky, ale i velkou část materiálu ze skladů humanity, převést z místa na místo a k pak i na místo určení. VŠEM DÍKY.


A v neposlední řadě DÍKY všem oficiálním složkám, se kterými jsem měl v průběhu těch 15 dní možnost komunikovat a spolupracovat.

Díky magistrátu města za jím řízenou organizaci Městské služby, která se bezezbytku postarala o vše, co bylo jak v době vzestupu hladiny, tak i po jejím opadnutí, potřeba. A věřte, nebylo toho málo, pískem počínaje, stavbou protipovodňové stěny pokračujíc a svozem odpadu a úklidem ulic zatím nekončíc.

Díky klukům z Vodní záchranné služby, kteří nám nejednou se svým umem a zkušenostmi pomohli a díky jejich člunům jsme se dostali tam, kam naše hasičské čluny nedopluly. Přeci jen raft a pádlo mají své přednosti.

Díky hasičům SŽDC za to, že se postarali o vlastní objekty a tím ušetřili potenciál jednotek HZS, které tak mohly zasahovat u jiných událostí.

Díky ale i hasičům a vedení společnosti Spolchemie, která nám poskytla prostory bývalé hasičárny v objektu STZ. V době, kdy bylo město vodou rozděleno, zde naši příslušníci našli zázemí, i když si ho díky neustálému nasazení v akcích moc neužili.

Díky všem našim příslušníkům HZS, za to že zvládli mimořádný režim směn a chodili na 24hodinové šichty obden. Díky všem jejich manželkám a dětem, které pro to našly v této výjimečné době pochopení.

Díky všem členům krizového štábu, kteří stejně jako já strávili v práci desítky hodin a několik nocí. Doufám, že jsem zapomněl na co nejmíň lidiček, kterým bych rád touto cestou poděkoval.

A pokud jsem zapomněl, tak přeci jen DÍKY, DÍKY, DÍKY.

Radim Slavík – velitel stanice HZS v Ústí nad Labem

Sdílet
Seriál: 2013: Povodně v Čechách